cysensic-novinky-03-03

Audit řízení kybernetické bezpečnosti je základ

by kyberbezpečnost

Zákon a vyhláška o kybernetické bezpečnosti vznesly pro mnoho firem otázku, zda je jejich úroveň zabezpečení nejen na kvalitní úrovni, ale také v souladu se zákonem. Pokud si nejste jistí, potom je nejlepším řešením ověření současného stavu odborníky nebo si udělejte vlastní posouzení stavu s pomocí intuitivního průvodce v nástroji cysensic. 

Smyslem auditu je zjištění aktuálního stavu nastavení systému řízení bezpečnosti ve společnosti. Tento stav je porovnán se zákonem o kybernetické bezpečnosti (Zákon č. 181/2014 Sb.) a vyhláškou o kybernetické bezpečnosti (Vyhláška č. 82/2018 Sb.) ve smyslu naplnění legislativních požadavků s důrazem na rozumný rozsah řešení a nejlepší praxi. Na základě nalezených zjištění jsou poté zákazníkovi navrženy nápravné kroky vedoucí k jejich nápravě.

Projekt probíhá ve dvou hlavních fázích. V první fázi je analyzován současný stav řízení kybernetické bezpečnosti v organizaci. Analýza současného stavu zahrnuje zejména:

  • posouzení začlenění a pozice organizační složky zodpovědné za řízení kybernetické bezpečnosti v rámci organizace,
  • posouzení správnosti alokace bezpečnostních rolí,
  • rozsah a míru detailu řídící dokumentace,
  • přehled a popis relevantní procesní dokumentace,
  • rozsah a obsah relevantních aplikovaných opatření,
  • popis externích omezujících faktorů.

Součástí první fáze je též posouzení bezpečnostních požadavků na dodavatele, kteří zajišťují dodávky nebo provozují klíčová technická aktiva organizace. Realizace první fáze probíhá formou aktivního studia relevantní podkladové dokumentace v oblasti kybernetické bezpečnosti, a následně formou workshopů s vedením organizačních jednotek minimálně ICT a bezpečnosti, případně jimi pověřenými pracovníky.

Ve druhé fázi dochází k vypracování výstupních zpráv (zpráva popisující aktuální stav a rozdílová analýza zejména vůči legislativě reprezentované požadavky Vyhlášky o kybernetické bezpečnosti. Následně jsou zpracována doporučení dalšího postupu.

cysensic-novinky-02-02

Úvod do procesu řízení kontinuity

by kyberbezpečnost

Odolnost podniku je základní schopnost podniku zajistit kontinuitu podnikání i během mimořádných událostí. V dnešní významně konkurenční a turbulentní době je to jedna z nejdůležitějších schopností podniku vůbec.

Podniky by měly být schopny předvídat mimořádné události, a zároveň by měly mít připravené strategie vyrovnání se s mimořádnou událostí. Měly by být schopny vyhodnotit minulé události a zároveň se z nich poučit. 

Řízení kontinuity činností (Business Continuity Management – BCM) se zaměřuje na vytvoření pravidel a plánů, prevenci a řešení následků (závažných) incidentů. Cílem BCM je zmírnit následky negativních jevů a co nejrychleji zajistit obnovu běžného provozu. Tedy zajistit minimalizaci dopadů způsobených nedostupností aktiv společnosti.

Řízení kontinuity činností si klade za cíl vytvořit takové zázemí v organizaci, které zajistí její přežití a alespoň omezené fungování při nastání i významné havárie nebo útoku na společnost (v tomto kontextu je míněna zejména kybernetická havárie a kybernetický útok (ransomware, DDoS, aj)). Zázemím se přitom rozumí jakékoli podmínky, procesy a nástroje ke včasnému odhalení havárie nebo útoku, zajištění chodu organizace, zabránění šíření havárie a útoku a odstranění jejich následků. Nástroji přitom máme na mysli jak technologie a fyzická zařízení, tak kompetentní a sehraný tým expertů (interních pracovníků i externích dodavatelů).

Součástí řízení kontinuity je jak samotná reakce na nastalý incident (havárii nebo útok), tak aktivace plánu náhradních postupů a nástrojů (Plány kontinuity činností – Business Continuity Plans – BCP) a postupů pro obnovu zařízení a procesů po incidentu (Plány obnovy – Disaster Recovery Plans – DRP).

Bezpečnost je klíčová oblast pro zajištění kontinuity činností a služeb, je definována hrozbami, které přes zranitelnosti aktiv působí na aktiva formou méně či více závažných dopadů, před kterými je nutné se chránit. Obecné schéma bezpečnosti je uvedeno na obrázku níže. Řádné pokrytí všech těchto oblastí vyžaduje velké finanční, personální i časové zdroje. Je tedy vždy třeba hledat ekonomicky efektivní cesty, které zajistí řešení alespoň těch klíčových oblastí s největším potenciálním dopadem. 

BCM vychází z požadavků zákona č. 181/2014 Sb. ve znění vyhlášky č. 82/2018 Sb. a zohledňuje požadavky normy ISO 22301. BCM identifikuje možnosti a dopady mimořádné události v rámci organizace a vytváří základní předpoklady pro zvyšování schopnosti organizace rychle, správně a efektivně reagovat na mimořádné události.

cysensic-novinky-01-01

Co o vás vědí hackeři a možná i konkurence

by kyberbezpečnost

Víte, co všechno se o vaší společnosti dá zjistit, ať už na volně přístupném internetu nebo na dark webu? Které z těchto informací se dají využít nebo případně zneužít hackery nebo konkurencí? Pokud ne, a rádi byste to zjistili, tak si můžete udělat vlastní automatizovaný informační screening v nástroji cysensic.

Se stále rostoucím počtem kybernetických útoků a vzrůstající digitalizací společností je vhodné realizovat kroky, které mohou významným způsobem snížit pravděpodobnost úspěchu kybernetického útoku na společnost. Jedním z těchto kroků je pravidelné provádění identifikace slabin firemního prostředí formou skenování společnosti a vytvoření tzv. digitálního profilu společnosti formou zpravodajství z otevřených zdrojů (OSINT). Na základě takto získaných informací je možné identifikovat potenciální vektory útoku, které by mohl identifikovat a následně využít i útočník, a provést jejich dodatečné zajištění pro zvýšení obranyschopnosti společnosti.

Pro identifikaci slabin a vytváření digitálního profilu společnosti jsou využívány metody screeningu, tedy profilování společnosti, na jehož základě je možné vytvořit expoziční skóre společnosti a následně identifikovat, jak moc je společnost silná/slabá s ohledem na publikované nebo uniklé informace v porovnání s obecnou situací v podobném segmentu.

V rámci screeningu jsou mimo veřejně dostupných zdrojů, které jsou vytěžovány pomocí technik Google Dork a formou vyhledávání informací v metadatech a na veřejných úložištích, procházeny i sady neveřejných zdrojů Dark a Deep webu. Pro sběr sensitivních informací jsou využívány standardy reflektující fázi Initial Recon.

Během sestavování digitálního profilu společnosti a souvisejícího profilování dochází k identifikaci relevantních, zneužitelných či využitelných informací. Ze získaných informací je vytvořena mapa artefaktů, slabin nebo chyb v konfiguraci, které by mohl potenciální útočník zneužít při přípravě a plánování kybernetického útoku na společnost. Součástí služby je také podpora pří stanovování patřičného způsobu ochrany pro identifikované bezpečnostní hrozby.

V rámci projektu jsou vyhledávány i další citlivé informace o společnosti a jejích zaměstnancích, jako například přístupy do systémů, emailů a do domény (uniklé identity a hesla). Nezřídka kdy dochází i k odhalování uniklých vnitropodnikových informací, které by neměly být veřejně dostupné.